Manželství je jedním z nejdůležitějších vztahů, do něhož lidé obvykle vstupují s velkým očekáváním a nadějemi. Jeho významnost nespočívá jen v rozhodnutí dvou jedinců, kteří z lásky spojují své životní příběhy, ale v jeho širším, společenském dosahu, pro který se mu dostává náležitého ocenění a podpory. Uzavřít manželství představuje životní cíl, který je lidem vlastní a který (s jistými modifikacemi) funguje univerzálně, tedy ve velké většině lidských kultur.

K tomuto životnímu rozhodnutí přirozeně směřujeme a vyzráváme a přitom jsme si jisti jeho významem a hodnotou. Jako kdyby touha po šťastném manželství v nás byla vnitřně zakódována, dotýká se těch nejchoulostivějších otázek lidské existence – niterné citové vazby a nejcitlivějších sfér lidského srdce. Už malé děti si pro sebe vytvářejí představu svého budoucího domova (samozřejmě velmi podobného tomu, ve kterém se samy narodily). Spontánně mluví o tom, jak se jednou ožení nebo vdají a budou mít děti. Hrají si na nevěstu a ženicha, na rodinu, maminku a tatínka. A jaké je přání rodičů? Snad každý si pro své dítě přeje, aby jednou zakotvilo ve spokojeném a šťastném manželském svazku.
Proč tomu tak je? Zřejmě proto, že život v manželství významně rezonuje s našimi psychickými potřebami. Jistě se shodneme na tom, že šťastnémanželství rozhodující měrou přispívá k prožívání osobního štěstí a k pocitu smysluplnosti života. Manželství si většinou spojujeme s hodnotami, které nás povznášejí a obohacují. Dává smysl naší minulosti, vede ke spokojenému prožívání přítomnosti a promítá se i do budoucích perspektiv. Z pohledu vývoje jedince uzavření manželství vymezuje jasnou hranici, kdy se dotyčný vyděluje ze své původní rodiny a přejímá zodpovědnost za svůj závazek ke svému partnerovi. Vstup do manželství potvrzuje, že jsme dosáhli určitého stupně dospělosti, ke kterému jsme dozráli. Významně se tím zhodnocuje také naše pohlavní identita. Manželství je důkazem, že jsme před ostatními „obstáli“ v jisté konkurenci a dokázali si najít svého životního partnera, a zasloužíme si proto i společenské uznání. Celoživotní partner je zárukou trvalosti: to, že jsme si takového člověka dokázali vybrat, umocňuje náš pocit bezpečí a jistoty.
Je nutné ale podotknout, že manželství zdaleka není jen individuální osobní záležitostí, není jen intimním spojením jednoho muže a jedné ženy, ale jde o propojení dvou rodových linií. Je přirozeným očekáváním, že partnerský vztah muže a ženy vyústí v pokračování rodové linie, a bude tedy mít perspektivu rodičovství. Rodičovstvím se oběma partnerům otevírá nová dimenze, nové úkoly a možnosti. Výchova dětí, odpovědnost za jejich budoucnost a štěstí výrazně promění jejich vztah. Přicházejí nové podněty, náročné výzvy, ale zároveň i hlubší radost ze života.

CO DOBRÉHO NÁM MANŽELSTVÍ PŘINÁŠÍ?

Psychologické výzkumy a studie přinášejí důkazy o tom, že šťastné a trvalé manželství přináší manželům a dětem mnoho dobrého. Obecně bychom mohli říci, že posiluje naši odolnost, pro niž psychologie používá termín resilience. Jde o schopnost vzdorovat nepřízni osudu, vyrovnat se s těžkostmi a nejrůznější zátěží. Manželství významně přispívá k pocitu životní pohody, posiluje vnitřní stabilitu a napomáhá k pozitivnímu prožívání života. Tedy posiluje vše to, co bychom mohli označit pojmem psychické zdraví.
Ženatí muži a vdané ženy se zdají být zdravější, vzájemně si hlídají své zdraví (někdy je to právě partner, který jako první zaznamená, že s námi něco není v pořádku, je to spíše partner než lékař, kterému svěříme své pochybnosti a rozpaky). Rychleji se zotavují, protože mají emocionální podporu partnera, který je účastný a svojí vstřícností a citlivostí napomáhá procesu uzdravování.
V současné době narůstá počet lidí trpících depresemi. Příčiny jsou nejrůznější, ale zcela určitě tu dělá své osamělost a citová vyprahlost. Šťastné manželství je velmi účinné „antidepresivum“, poskytuje právě ty prvky, které tolik chybí osamělým a zklamaným lidem. Šťastné manželství funguje i jako korektor našich charakterových vad. Šťastné partnerské soužití napomáhá adekvátní sebereflexi, zdravé sebedůvěře a schopnosti se přizpůsobovat a zdokonalovat svůj charakter.
Nepotřebujeme přesvědčivé vědecké výzkumy a studie, abychom poznali šťastně ženatého muže a šťastně vdanou ženu. Jejich klady a pozitivní vyzařování zvláště vyniknou ve srovnání s jejich „nešťastnými“ protějšky. Šťastně ženatý muž je klidnější, méně dráždivý, snášenlivější a sympatičtější. U šťastné ženy převládá laskavost, hřejivost, vstřícnost. Neerotičnost, dráždivost, sobeckost, mrzutost a jiné svévole nacházíme u těch, kteří ve šťastném manželství nezakotvili.
Manželské páry mají také větší finanční stabilitu, lépe zvládají praktické problémy všedního života a jsou produktivnější v práci (zřejmě tu funguje jednak podpora dalších členů rodiny, jednak vyšší míra zodpovědnosti za prosperitu rodiny). Ekonom Robert Schoeni srovnával výdělky mužů ve 14 rozvinutých zemích. V téměř každé zemi vydělávali ženatí muži mnohem více než neženatí. Zdá se, že manželský život povzbuzuje lidi k tomu, aby vytvářeli a udržovali bohatství, čím déle v manželství žijí, tím více majetku nahromadí. Není ani nutné zdůrazňovat, že osamocené ženě s dětmi hrozí více finančních problémů (ne-li přímo chudoba) než ženě, která se v otázce finančního zabezpečení může spolehnout na svého muže. Americký státník Benjamin Franklin kdysi řekl: „Když si vezmete šetrnou, zdravou ženu, pak vám vaše profesionální schopnosti spolu s jejím dobrým hospodařením přinesou dostatečné jmění.“ Vystihl tak dávnou moudrost, která praví, že muž a žena mají na to, aby se jim spolu dobře dařilo.